close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prosinec 2008

Citáty 0.2

31. prosince 2008 v 12:27 | P3ťulín3k |  Citáty
Věrnost v lásce je vzácná vlastnost. Někteří muži jsou dokonce věrni najednou i více ženám.

Láska je tak krásná, ale zároveň tak krutá, tváří se jako nejlepší přítelkyně, dává ti křídla, ale v té největší výšce ti je pak sebere.

Opravdová láska je umění najít ve světě někoho s kým si rozumíš lépe než se sebou samým.

V lásce neplatí žádná pravidla. Snažit se své city ovládnout? K čemu to všechno? Nakonec rozhodne srdce, a nám nezbývá nic jiného, než jej poslechnout.

Jen v otevřenosti a svobodě žije opravdová láska.

Milujeme ty, co nás odmítají, odmítáme ty, co nás milují!!!

Vzpomene-li si člověk na čas kdy miloval zdá se mu, že se mu od té doby už nic nezdařilo.

Když nemilovaný miluje, je to jako když chce pták bez křídel létat. Když milovaný nemiluje, je to jako když pták zabije svá mláďata.

Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité je očím neviditelné.

Pravá láska je ta, která zůstává ať jí dáváme všechno nebo jí všechno odpíráme.

Citáty 0.1

31. prosince 2008 v 12:26 | P3ťulín3k |  Citáty
Neopouštěj někoho koho miluješ, pro někoho kdo se ti líbí. Protože ten tě jednou opustí, pro toho koho opravdu miluje.

Vzpomínky jsou jediný ráj ze kterého nemůžeme být vyhnáni.
Ach lásko, co si nevymyslíš a co nesvedeš? Není na světě věci, která by zabránila tvému růstu a odhodlání.

Rozprostřel jsem své sny u Tvých nohou, našlapuj zlehka, protože šlapeš po mých snech.

Čím víc miluješ, tím více jsi tím druhým.

Pokud si mám vybrat mezi vztahem nebo svobodou pak volim raději svobodu. A proč? Protože raději budu mít černá křídla nežli růžová pouta na rukou.

Kamkoliv jdeš nezapomeň s sebou vzít i srdce.

S láskou ubývá čas, s časem ubývá lásky.

Světu jsi možná jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.

Srdce má své sídlo v člověku vedle duše s níž po celý život neudržuje dobré sousedské vztahy.

A kdyby pravdou bylo vše, a láska jenom snění, já bych se k spánku položil a nechtěl probuzení.

Krásná básnička

31. prosince 2008 v 12:25 | P3ťulín3k |  Básničky

Nejsem básník, který
verše skládá.
Jsem jen dívka, která
tě má ráda.
Až jednou bude jiná
dívka líbat tvé líc,
tak zahoď fotku mou
a nevzpomínej víc.
Dnes večer neusnu
nebudu spát,
slzy si neutřu
nebudu se smát.
vždyť já jsem tě
měla ráda, tys to nepoznal.
vždyť já jsem tě milovala.
Nepláču proto, že bys mě neměl rád, ale proto, že jsi mě naučil milovat.

Tam

31. prosince 2008 v 12:24 | P3ťulín3k |  Básničky
Tam
Tam někde uvnitř mě,
kde je pro mě láska vším,
tam já tě miluju víc a víc.
Tam na pokraji samoty
já volám na tebe až do úplné němoty.
Tam, kde na tebe myslím pořád,
věřím, doufám,... a sním.
Tam, kde potkám tě zas,
pro mě zastaví se čas.
Tam, v srdci mém,
jsi teď jediný, kdo mi z něj nejde ven.
Tam venku v dešti mě kapky přikryjou
a já se stanu navždy tvou.
Tam někde, kde je ráj,
tam jsme už asi dávno spolu,
ty nevidíš jinou
a zasypáváš mě láskou svou.
Tam v budoucnu, steskem po tobě
mě láska k tobě třeba zabije.
Tam někde, až se jednou blíž poznáme,
od té chvíle už budu milovat věčně,
dlouze, něžně, ohnivě, šíleně, nekonečně,
vášnivě JEN TEBE!

Nová láska

31. prosince 2008 v 12:23 | P3ťulín3k |  Básničky
Nová láska
Jak světlo na konci tunelu,
Jako krásný hvězdný prach,
tak zasvítila tvoje duše,
v těch mých tmavých končinách.
Snad tam bude dlouho svítit,
Snad nehodlá mě ihned zranit,¨
Jepičím svým životem,
Lásku,tu si nespletem.,
Zas šťastná díky tobě jsem,
Příjde mi to jako sen,
Co bude se mi dlouho zdát,
Nejlépe však napořád.
Vždy když blízko k tvým rtům mám
Víš že nejsi na nic sám
Že tu máš mě a já tebe
Podívej se na to nebe,
Jenom pro nás hvězdy svítí
Celý život se v nich třpytí,
A ta jedna, blízko k nám,
Má těď dveře dokořán
Vpustí do nich příběh náš,
Proč se pořád usmíváš?

Vrať se

31. prosince 2008 v 12:23 | P3ťulín3k |  Básničky
Vrať se
Zas tu se mnou prosím stůj,
Dušičku mou opatruj.
Nikdo na světě to neví,
Jak moc mě moje srdce bolí,
Když před tebou se musím smát,
Ve svém nitru zapomínat
Na tu chvilku jenom krátkou
Kdy jsem byla tvojí dívkou
A tys byl princ z pohádky,
Ne, tohle už se nevrátí zpátky.
Moje jiskra přeskočila,
Já však oči otevřela,
Snad si žiju láskou velkou,
Však ty sis začal s jinou holkou.
Láska nám už utekla,
Rovnou cestou do pekla.
Já jí tady marně hledám
A až na samé dno si sedám.
Asi tady zůstanu,
Bez tebe už nevstanu!
Tak tě prosím, princi můj,
Vrať se ke mně, stůj co stůj.

Ztracená mezi láskou

31. prosince 2008 v 12:22 | P3ťulín3k |  Básničky

Ztracená mezi láskou

Jak citům svým dát sbohem,
Teď ptáš se sama sebe.
Žilas v nebi se svým Bohem.
Však ukradli ti nebe.

Řekli ti, jdi ...

Jizvy bolí míň, jak stárnou.
Nespěchej, vždyť není kam.
Lidé vidí duši prázdnou
A křídla jsou jen klam.

Řekli ti, jdi ...

Tak se rozluč se svým stínem.
Ukradli ti svatozář.
Budeš anděl celý v černém ...
Smutné oči, smutná tvá ...

Řekli ti, jdi ...

Krok za krokem do temnoty.
Každý bolí víc než předchozí.
Každý vede dál do samoty.
Jen neznámá průchozí ...

Řekli ti, jdi ...

A tahle cesta končí dveřma do pekla.
Za city se draze platí ...
Číše života už přetekla.
Už i té, jež slibovali věčné žití ...

Řekli ti, jdi a svý křídla táhni za sebou.
Řekli ti, jdi, bránu k nám máš dávno zavřenou.
Řekli ti, jdi, ať tvý sny jsou ti jen přítěží.
Řekli ti, jdi, i když snům tvým nikdo nevěří.
Řekli ti, jdi, máš čas, než tvá svíce dohoří ...

Láska je lež a je blázen, kdo jí uvěří ...

Sny

31. prosince 2008 v 12:22 | P3ťulín3k |  Básničky
Sny
Když večer v postýlku ulehám,
jenom Tebe v mysli mám,
moje srdce nechce spát,
chtělo by se s Tebou smát,
v Tvá něžná očka pohledět
a najít v nich ten tajný svět,
ten svět, kde láska kvete jen,
kde splní se snad každý sen,
tam unesla bych Tě ve spánku,
na louku plnou heřmánku,
do ouška bych Ti pak šeptala tiše,
ta dvě slůvka, co mám v skrytu duše,
ta dvě slůvka, co nahlas bojím se říct,
že miluji Tě čím dál víc...

Jdi za svým srdcem

31. prosince 2008 v 12:22 | P3ťulín3k |  Básničky
Jdi za svým srdcem

Jdi za svým srdcem,
jdi za tím co ti káže,
jdi za svým srdcem,
cestu ti ukáže.
Jdi za svým srdcem,
slyš jeho hlas,
jdi za svým srdcem
a me tu nech stát.

Miluji Tě

Miluji pohled tvých očí,
miluji úsměv tvých rtů,
miluji dotek tvé ruky,
pohlazení tvých vlasů.

Miluji tvůj smích,
miluji tvůj pláč,
snad není hřích,
věčně tě milovat.

Protože tyto verše říkají,
jak moc tě miluji.

Osamění

31. prosince 2008 v 12:21 | P3ťulín3k |  Básničky

Osamění

Láska je křehká jako skleněný pohár,
do kterého dopadají moje slzy.
Láska je lehká jako pírko,
avšak stejně lehce jako pírko může vzlétnout k nebi a už se nevrátit.

Láska může být vroucná, jako tvé polibky, co dopadají na mou tvář.
Může být tak čistá, jako tvé oči za ranního rozbřesku.
Kdo miluje je šťastný,
ale ten, kdo miloval a svou lásku ztratil,
zůstane ve svém srdci sám s hlubokou bolestí, ze které není úniku.

Ten kdo miloval a svou lásku ztratil,
bude litovat toho, že měl kdy rád.
Láska je vzácná a může zranit,
avšak bez lásky nejde žít.

Odpustit

31. prosince 2008 v 12:20 | P3ťulín3k |  Básničky

Odpustit

Odpust mi každý den beze mně,
já se ti omlouvám.
Odpust mi, když jsi na dně,
a já tě nezvedám.

Odpustit je těžká věc,
já to vím.
Odpustit je těžká věc,
i já to neumím,

ale přeju si,
abys to uměl aspoň ty,
ten kdo by to zvládnout měl, jsi ty, jsi právě ty
A já peřuji si,
abys to zvládl a naučil se to,
moje velké na světě největší ZLATO.

Bemocná

31. prosince 2008 v 12:19 | P3ťulín3k |  Básničky
Bemocná

Nevidím ti do očí
nekoukáš se na mně
nemůžu ti nic říct
nevyslyšíš mně
nemůžu tě políbit
schováváš rty
nemůžu ti vložit ruku do dlaní
nemáš ruce
chci tebou projít
nemůžu jsi tvrdý jak skála
chci aby jsi mi věřil
nejde to jsi nedůvěřivý
chci bejt s tebou
ale nemůžu nechceš mě.

Umírá

31. prosince 2008 v 12:18 | P3ťulín3k |  Básničky
Umírá

Umírá srdce, které je bez lásky,
Umírá a není mu pomoci.
Umírá na tu lásku hloupou,
Umírá, protože už to bolí dlouho.
Umírá, umírá srdce,
Umírá protože vzdává všechny naděje,
Umírá, ale nevzdalo to bez boje.
Umírá, umírá srdce,
Umírá, protože Ty si mu lásku nedal…
Už neumírá to srdce láskou zlomený,
Už umřelo…už ho neslyším…

Čas

31. prosince 2008 v 12:18 | P3ťulín3k |  Básničky
Čas

Leželi v písku , vítr hrál si s vlasy…
Jen oni dva byli svědkem té krásy.
Moře omývalo špičky nohou, život dal jim chvíli pouhou…
Ona měla všechno - slečna bohatá,
teď tu ležela v náručí chudáka, skoro nahatá.
Seděli tu od doby, kdy červánky zahalily nebe.
Kdy tma dala jim možnost, užívat si sebe.
Milovali se, ale nebylo jim přáno, odtamtud shůry dáno.
Bůh dal jim jenom chvíli,
nikdy ne možnost dojít až k cíli.
Co na tom, že milovala!
Byl čas, aby lásku jinému dala.
Byl čas, aby dva bohatí byli spolu.
Ten třetí musel zákonitě spadnout dolů.
Proto líbej ji na tváře, tiskni její tělo,
abys navždy cítil, jak se téhle noci chvělo.
Vychází Slunce - žlutá, oranžová, se zbytky černé,
už nikdy nebude to stejné.
Moře pláče, vlny křičí, vítr teskně kvílí,
spojil je navždycky touhle chvílí.
Poslední polibek se stopy vlhkosti, s vůní sladkosti, plný bolesti…

Příběh o Lásce, Úspěchu a Zdraví

31. prosince 2008 v 12:08 | P3ťulín3k |  Příběhy

Příběh o Lásce, Úspěchu a Zdraví

Žena vyšla z domu a uviděla tři staré muže s dlouhými bílými vousy, kteří seděli vpředu na dvoře. Nepoznala je. Pověděla: ' Nemyslím, že vás znám, ale musíte být hladoví. Prosím pojďte dál a vezměte si něco k jídlu.'
"Je tu pán domu ?" , zeptali se.
"Ne", odpověděla.
"Potom nemůžeme vstoupit", odpověděli oni.
Večer, když se manžel vrátil, žena mu pověděla, co se stalo.
"Běž a pověz jim, že jsem doma a pozvi je," řekl muž.
Žena vyšla ven a pozvala muže dovnitř.

"My nemůžeme společně vstoupit do domu", odpověděli.
"Proč ne?" zeptala se.
Jeden z těch starých mužů začal vysvětlovat. Ukázal na jednoho z nich a pověděl: "Jeho jméno je Zdraví". Ukázal na druhého: "Tenhle se jmenuje Úspěch a moje jméno je Láska." Potom dodal: "Teď běž a prodiskutuj se svým mužem, kterého z nás chcete doma."
Žena se vrátila a pověděla, co slyšela. Její manžel měl velkou radost. "Jak milé!" pověděl. "Vzhledem na tuto situaci pozveme Zdraví. Ať přijde a naplní náš dům zdravím."
Jeho žena nesouhlasila. "Drahý, proč nepozveme Úspěch?"
Tchýně, která slyšela jejich rozhovor, vběhla do pokoje se svým návrhem: "Nebylo by lepší pozvat Lásku ? Náš dům by byl naplněný láskou!"
"Dáme na radu naší tchýně", pověděl manžel svojí ženě. "Jdi ven a pozvi Lásku, bude to náš nejlepší host."
Žena vyšla ven a zeptala se těch třech mužů: "Který z vás je Láska? Pojďte, prosím a buďte naším hostem."


Muž jménem Láska vstal a šel k domu. Ostatní dva vstali taky a následovali ho. Překvapená žena se zeptala Zdraví a Úspěchu: "Pozvala jsem jenom Lásku, proč jdete také?"

Staří muži odpověděli společně. "Když byste pozvali Zdraví, anebo Úspěch, ostatní dva by zůstali venku, ale vy jste pozvali Lásku a kamkoliv on jde, my jdeme s ním. Kdekoliv je Láska, tam je i Zdraví a Úspěch ....

Smutné, ale krásné

31. prosince 2008 v 12:08 | P3ťulín3k |  Příběhy
Chlapec a dívka jeli na motorce rychlostí přes 120km/h

D: Spomal, nebo sletím!
CH: Ale nesletíš, pevně se mě drž!
D: Spomal prosím, já se bojím.
CH: Ne, je to zábava!
D: To teda není , prosím spomal!
Ch: Fajn, tak jo, když mi řekneš že mě miluješ.
D: Miluju tě, spomal už...
CH: Teď mě prosím obejmi, jako by to bylo naposled.
Dívka ho obejme....
D: Spomalíš už konečně?!
CH: Můžeš mi sundat helmu a nasadit si jí?? Překáží mi...
Druhý den v novinách
Motorka narazila do budovy kvůli selhání brzd. Byli na ní dva lidé, ale jenom jeden přežil.
Pravdou je, že chlapec v půlce kopce zjistilt, že mu vypověděli brzdy, ale nechtěl, aby to jeho přítelkyně věděla. Místo toho chtěl, aby mu řekla, že ho opravdu miluje, naposledy ho obejmula a potom jí dal svou helmu, i když věděl, že to znamená jeho smrt, jen kvůli tomu, aby ona mohla žít

Smrt čeká...je tak blízko

31. prosince 2008 v 12:07 | P3ťulín3k |  Příběhy
SMRT ČEKÁ.....JE TAK BLÍZKO....

Podívala se naposledy z okna...prosila ať se příjde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevně věřila že příjde! Čekala....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na něj, že za ní ten den přijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....věděla...že NEPŘIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k němu ruku....,,Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s ...lano ji řeže to krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!

Láska a smrt

31. prosince 2008 v 12:06 | P3ťulín3k |  Příběhy
LÁSKA A SMRT

Je sychravé podzimní odpoledne, ulicemi plynou davy nevšímavých, ustaraných a tak neskutečně monotónních lidských postav. Všechny jsou zabrány do svých vlastních starostí všedního, ničím nezajímavého dne. Nikdo si nevšimne dívky kráčející středem té živé masy. Dívky s nepřítomnýma, uplakanýma očima. Nikdo se na chvíli nevytrhne z každodenního stereotypu. Nikdo se nezeptá, zda nepotřebuje pomoci, zda je vše v pořádku. Dívka bezmyšlenkovitě kráčí ulicemi. Už není schopna přemýšlet, ne, teď už ne. Její mysl zůstala na té křižovatce. Stále před očima vidí jeho krásné modré oči a nádherně tvarované rty, jak se s ní ač nerady, pro dnešek loučí a zároveň slibují další krásné zážitky. Ani jeden však ještě netuší, že je to naposled. Naposled v tomto životě. Naposled v tomto světě. Naposled co se mohou vzájemně podívat do očí a říct si ta dvě magická slůvka. "Miluji tě" řekne mladík a jeho tvář se rozzáří v láskyplném úsměvu. "Však já tebe taky" odpoví skoro rutinně dívka. Kdyby jen tehdy tušila. Auto se pomalu rozjíždí. Dívka odchází směrem k nedalekému domu. Už zavírá domovní dveře. Najednou uslyší strašnou ránu, zvuk rozbitého skla a nepřetržitý zvuk klaksonu. " Tome néééééé!!! Doběhne na křižovatku, kde už se tvoří hlouček všudypřítomných čumilů. "Zavolejte někdo záchranku, prosím rychle! Tome no tak prober se, prosím! Už je pozdě, mladík už nevnímá všechno to dění kolem něho. Nevnímá marné snažení záchranářů o jeho život. Nevnímá slzy své milované. Dívka stojí na rohu křižovatky a dívá se za černou dodávkou. Zhroutil se jí život. Chtěla mu toho tolik říct, jak moc s ním byla šťastná, jak milovala jeho velké hnědé oči, krásné rty, jeho bezchybnou povahu. Proč jen se to muselo stát, proč nám?! Miluji tě, Tome! Dívka prošla snad už celé město, už nemůže přemýšlet, nejde to! Najednou se ale znovu ocitla na té křižovatce. Tady. Tady se to stalo. Tady se jí zhroutil celý svět! Ale za okamžik budou zase spolu, pomylela si... "MILUJI TĚ" vykřikla dívka a vstoupila do silnice...

Rozcestník - Láska ♥

31. prosince 2008 v 11:40 | P3ťulín3k |  → Láska ←
Citáty Citáty o lásce

Básničky Mluví za vše

Picty Prostě obrázkÿ

Pro holky Rady pro holky co se klukům líbí a nelíbí

Příběhy Krásný příběhy o lásce,smutku i neštěstí

Ostatní Věci o lásce, kerý sem neměla kam zařadit


Pixels 0.9

31. prosince 2008 v 11:18 | P3ťulín3k |  Pixels
---------------





smileys


  *sm022  *sm023  *sm024  *sm025  *sm026  *sm027  *sm028

Corn Carrots Broccoli Chili Pepper Peas Tomato Cherries Strawberry Grape 2 Grape Orange 2 Orange Apple 2 Apple Pineapple Pear 2 Pear Bunch Of Bananas Banana 2 Banana Watermelon

x× × × ×

smileys
smileys
smileyssmileys
smileys
smileyssmileys